Invazivní hmyz způsobí ročně na celém světě škody nejméně 69 miliard eur. Takový je odhad provedený mezinárodním výzkumným týmem vedeným Franckem Courchampem, ředitelem výzkumu CNRS v Laboratoire Ecologie, Systématique et Evolution (Université Paris-Sud/CNRS/AgroParisTech) a zahrnujícím zejména entomology z IRD Montpellier a ekonoma CNRS. Jejich studie shromáždila největší databázi, která kdy byla vyvinuta o ekonomických škodách, které lze připsat invazivnímu hmyzu na celém světě. Tato studie, která byla provedena s podporou ANR a BNP Paribas Foundation, pokrývala škody na zboží a službách, náklady na zdravotní péči a zemědělské ztráty, zvažovala 737 článků, knih a zpráv. Tato práce byla publikována v Nature Communications dne 4. října 2016.
Proč studovat hmyz? Po tisíce let je hmyz zodpovědný za šíření nemocí u lidí a hospodářských zvířat a způsobuje značné škody na mnoha úrovních: od útoků na plodiny a zásoby, přes ničení infrastruktury až po devastaci lesů, změnu a oslabení ekosystémů.. V živém světě je pravděpodobně největší náklady na hmyz samotný (asi 2,5 milionu druhů). Navíc patří mezi nejagresivnější invazivní druhy: 87 % z 2500 suchozemských bezobratlých, kteří kolonizovali nová území, jsou hmyz.
Podhodnocené poškození
Vědci odhadli minimální ekonomické škody způsobené invazivním hmyzem na 69 miliard eur ročně. Ze studovaného hmyzu je termit formosanský1 (Coptotermes formosanus) jedním z nejničivějších a způsobuje na světě škody za více než 26,7 miliard eur ročně. Tento odhad však podle výzkumné skupiny vychází ze studie, která byla nedostatečně zdokumentována. Studie, které byly založeny na důkladnějším základu (vědci považovány za reprodukovatelné), také staví můru zelnou2 (Plutella xylostella), jejíž náklady činí 4,1 miliardy eur ročně, na vysoké místo, jako je tesařík hnědý smrkový3 (Tetropium fuscum), která jen v Kanadě stojí 4 miliardy eur.
Dále podle této studie utrpí Severní Amerika největší finanční ztráty, a to 24,5 miliardy eur ročně, zatímco Evropa je v současnosti pouze 3,2 miliardy eur ročně. Tento rozdíl však lze vysvětlit spíše nedostatkem zdrojů hodnocení než rozdílem v expozici těmto nebezpečím. Podle výzkumníků je tedy celkový odhad ročních nákladů ve výši 69 miliard eur značně podhodnocen. Mnoho částí světa nenabízí dostatek ekonomických dat pro vytvoření přesného odhadu, který je proto minimalizován. Kromě toho se výzkumný tým zaměřil na studium deseti nejnákladnějších invazních druhů, nepočítaje velmi velké množství, které způsobují menší škody. A konečně, vezmeme-li v úvahu odhadované hodnoty ekosystémových služeb v celosvětovém měřítku (stovky miliard dolarů jen za opylování plodin), narušení způsobené invazivním hmyzem by mohlo dosáhnout úrovně daleko za současným odhadem.
Zdraví a zemědělství jsou nejvíce postiženy
Hmyz si celkově vybírá těžkou daň v zemědělství, protože spotřebuje 40 % sklizně (dost na to, aby uživil jednu miliardu lidí).
Pokud jde o zdraví, celkové náklady na invazivní hmyz přesahují 6,1 miliardy eur ročně (bez započtení malárie, viru Zika nebo ekonomických dopadů na cestovní ruch nebo produktivitu atd.). Z geografického hlediska jsou regiony světa, kde se lékařské výdaje spojené s invazivním hmyzem ukázaly jako největší, Asie (2,55 miliardy eur ročně), Severní Amerika (1,85 miliardy eur ročně) a celá střední a jižní Americe (1,66 miliardy eur ročně). Mezi nemocemi, které mají největší ekonomický dopad, najdeme především horečku dengue, u níž náklady tvoří 84 % ze 6.1 miliarda eur.
Podle autorů by větší ostražitost a rozvoj postupů reakce na biologické invaze ušetřily společnosti desítky miliard eur. Tato preventivní opatření by mohla rozdělit náklady na nemoci způsobené komáry nejméně desetinásobně.
