Na obrázcích se Arktida se svými pustými zeměmi a ledovou krajinou jeví nedotčená a nadčasová. Ve skutečnosti se oblast rychle mění. Vědci pracují na tom, aby porozuměli chemii za těmito změnami, aby mohli lépe předvídat, co by se mohlo v regionu stát v budoucnu. Jeden tým v časopise ACS' Journal of Physical Chemistry A uvádí, že mořská sůl by mohla hrát větší roli při tvorbě místních látek znečišťujících atmosféru, než se dříve myslelo.
Arktický led v zimním období dosáhl letos rekordně nízké úrovně a jeho vzduch se podle NASA otepluje. Předchozí výzkum ukázal, že znečišťující látky, včetně plynných oxidů dusíku a ozonu, byly občas zaznamenány na úrovních podobných těm, které bychom viděli ve více obydlených oblastech. Oxidy dusíku jsou látky znečišťující ovzduší, které při slunečním záření vedou k tvorbě ozónu, hlavní složky smogu běžně spojovaného s městy. Plyny mohou být zpracovány v atmosféře a uloženy na Zemi jako dusičnany, které se mohou zachytit ve sněhu. Ve slunečním světle může sníh fungovat jako reaktor, ve kterém mohou být dusičnany přeměněny zpět na plynné oxidy dusíku. V Arktidě mořský led a sníh obsahují sůl a další nečistoty, které mohou případně změnit účinnost tohoto procesu. James Donaldson, Karen Morenz a kolegové se blíže podívali na to, jak by obsah soli a dusičnanů ve sněhu mohl ovlivnit hladiny oxidů dusíku ve vzduchu za slunečných podmínek.
Výzkumníci testovali sníh vyrobený v laboratoři obsahující samotný dusičnan nebo dusičnan a sůl. Zjistili, že při simulovaném slunečním světle se ze sněhu s nízkými hladinami soli v ekologicky relevantních koncentracích vytvořilo asi o 40 až 90 procent více oxidu dusičitého (NO2) než ze sněhu bez soli. Největší efekt badatelé pozorovali, když v experimentu použili realistickou mořskou sůl. Výsledky naznačují, že součástí budoucích modelů by měl být mořský led a slaný sníh, které dříve nebyly považovány za faktory v rovnováze chemických látek tvořících ozón v atmosféře.
