Výzkumníci z Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) již dříve odhadli, že norský kontinentální šelf může obsahovat velké množství nerostů a kovů. Nyní navrhují Norsku podniknout kroky k objasnění průmyslového potenciálu těžby nerostů z mořského dna.
V září se výzkumná loď vrátila do Norska z arktických vod mezi Jan Mayen a Svalbardem, kde její posádka strávila tři týdny shromažďováním vzorků minerálů a dat. Výzkumná plavba je součástí projektu MarMine. MarMine byla založena NTNU, aby prozkoumala potenciál pro těžbu nerostů z mořského dna. MarMine je podporován výzkumnou radou Norska a několika předními norskými hráči v offshore průmyslu a pozemní těžbě.
Měď, zinek, zlato a stříbro
Výprava cestovala do oblasti Mohns Ridge severně od Jan Mayen v Norském moři. Univerzita v Bergenu mimo jiné provedla výzkum mapující geologické formace podél Středoatlantického hřbetu, které mohou být velmi bohaté na měď, zinek, zlato a stříbro.
Výzkumné plavidlo bylo naloženo různými podvodními vozidly, pomocí kterých bylo možné sbírat data. Kromě toho roboti vrtali jádra v mořském dně a prováděli geologické a biologické vzorky na místě mořského dna.
"Údaje a vzorky z této expedice budou tvořit základ pro výzkum různých technologických aspektů souvisejících s těžbou nerostů na mořském dně. Expedice otestuje předchozí odhady zdrojů a data umožní provést nové odhady," říká Vedoucí projektu MarMine Kurt Aasly. Je docentem na katedře geologie a inženýrství nerostných zdrojů NTNU.
Výzkumníci se domnívají, že tato výzkumná plavba shromáždila data za nejméně čtyři roky studia různých souvisejících problémů.
Obrovský globální zájem
Zájem o nerosty na mořském dně je obrovský a Japonsko, Jižní Korea, Čína, Indie, Německo, Rusko a Francie již zavedly rozsáhlé národní programy k prozkoumání potenciálu těžby nerostů z mořského dna.
„Norsko je národ s dlouhou tradicí a skvělými odbornými znalostmi v námořním průmyslu, mořském výzkumu, těžbě ropy a zemního plynu na moři,“říká Martin Ludvigsen, vedoucí expedice a profesor na katedře námořní technologie.
Ludvigsen a jeho kolegové z NTNU's AMOS, Center for Autonomous Marine Operations and Systems, nedávno publikovali článek popisující různé druhy nástrojů, které jsou vyvíjeny v AMOS k průzkumu a mapování mořského dna – a které výzkumníci testovali na nedávné mapovací plavbě.
Myslí si, že Norsko "by mělo více využívat tyto mořské minerály, aby nezůstalo pozadu. Pokud tak neučiníme, mohli bychom přijít o cenné možnosti a související průmyslový rozvoj," říká.
Nejlepší odbornost
Přenos odborných znalostí z těžby ropy a zemního plynu a pozemní těžby může pomoci Norsku k dobré pozici v tomto potenciálním novém odvětví.
„Norské ropné společnosti vybudovaly špičkové odborné znalosti v ropném a plynárenském průmyslu, které by se mohly pro Norsko ukázat jako užitečné, pokud se ukáže, že nerostné zdroje na mořském dně budou vyžadovat jejich rozvoj jako průmyslu,“říká Aasly.
"Odvětví služeb a dodávek může také pomoci posílit naši pozici, protože se rozvíjí v důležitý podpůrný trh. Pro dodavatele by tento trh mohl být důležitý, i když se ukáže, že základna zdrojů není komerčně životaschopná Norská ekonomická zóna,“dodává Aasly.
Vývoj nového průmyslu v oblasti nerostů na mořském dně bude vyžadovat mapování zdrojů, vývoj technologií a další rozvoj plánu řízení a životního prostředí.
"Toto je kapitálově náročné cvičení, které může být pro průmysl obtížné provést samostatně. Musíte zavést národní strategii a závazek, jako se to stalo, když byly v 60. letech položeny základy ropného dobrodružství. a 70. léta,“říká Ludvigsen.
